Žirafoviny.cz

     Ani se tomu nechce věřit, ale opět se sešel rok s rokem a v sobotu brzy ráno již po třinácté vyrážím do Jeseníků. A nevyrážím tam sama, ale s partou kamarádů a jednatřiceti dětmi na tábor.

     Co to znamená pro ctěné čtenářstvo? Že tu dva týdny nebude nikdo, kdo by přidával nové článku, nové ankety či odpovědi na vaše dotazy či komentáře. Věřím, že to tu nějak přečkáte i bez mé přítomnosti a že za ty dva týdny ani roboti nebudou moc řádit a tak tu bude klid a mír.

     Letos jsem se rozhodla, že krom foťáků a kamery, vezmu i diktafon. Klasický, na magnetofonové kazety. Jsem zvědavá, kolik dětí takový přístroj uvidí poprvé v životě. Asi ještě dlouho nezapomenu na jednoho klučinu, který když viděl mojí Prakticu, tak se naprosto vážně a bezelstně zeptal „A jak se z toho stahují fotky do počítače?“ Pro něj prostě foťák znamená přístroj s displejem a připojením k počítači. Filmový přístroj viděl prvně ve svém životě. Jsem tedy zvědavá na kazety. A k čemu na táboře diktafon? Jako doplněk k foťáku, věřím, že z toho něco bude.

     Předpověď počasí slibuje docela hezké počasí s horkem i chladnem, takže pokud to vyjde, měl by to být príma pobyt se vším, co k táboru patří. Sluníčkem i deštěm, aby bylo na co remcat i na co se těšit, občas si odpočinout od vedra, ale i se jít vykoupat.