Odp: Mýtus o diodě a jalový výkon |
Napsal/a: bernard Publikováno dne: 7.6.2011 22:43:01 I já jsem našemu hostu vděčný za reakci k článku. Ta mě navíc inspirovala k této malé úvaze: Za více než 100 let střídavé energetické soustavy se v naprosté většině případů uvažuje s lineárními spotřebiči a tedy i s pěknými harmonickými průběhy napětí i proudů. Pro tyto běžné případy je velmi praktické a zjednodušující zprůměrovat některé jejich parametry na dobu jedné periody, a tak se vyhnout starostem s okamžitými hodnotami. Třeba efektivní hodnota nebo výkon střídavého proudu se potom tváří jako "stejnosměrné" hodnoty. A v této souvislosti je správný i Citát: Ide o vykon, ktory nerobi ziadnu pracu, preto jalovy. Definice zdánlivého, činného a jalového výkonu se tak vžily a osvědčily, že by byla škoda je pro případy nelineárních zátěží opustit. Problémem je, že vztah Pz² = Pč² + Pj² pro nelinární zátěže vždy neplatí, zdánlivý výkon vychází větší. Tento rozdíl se skryl do dalšího druhu výkonu, tzv. deformačního, Pd. Tím je formálně rozdíl napraven a upravený vztah je: Pz² = Pč² + Pj² + Pd² Místo trojúhelníku výkonů dostáváme tak kvádr výkonů, kde zdánlivá složka je úměrná délce úhlopříčky přes jeho objem a ostatní složky jeho hranám. |