Krocení úředního šimla II
Datum 11. 02. 2009 v 16:52 | Rubrika: K zamyšlení
| Byla jsem dneska na "pracáku" neboli na Úřadu práce. Když toto slyším, tak si vždy vzpomenu "Na pracovní úřad? rozčílil se otec. Co bych tam dělal, vždyť nepracuji" 
No ale já pracuji a pracovat chci. Přesto jsem musela na tento úřad dojít.
Připadala jsem si jako Alenka v říši divů, protože to co jsem zažila na tomto úřadu, jsem nezažila zatím nikde jinde. Když jsem se někoho na něco zeptala, tak mi poradili a nebo řekli, kde mi poradí. Všechno v pohodě a klidu. Prostě jsem spokojená 
A to jsem jedné paní určitě zamotala trochu hlavu, protože jsem u jiného člověka špatně rozuměla jisté jméno a pak hledala špatně. No ale nakonec jsem ji našla. Takže jediné zmatky jsem dělala já.
Vyřídila jsem všechno, co vyřídit zatím šlo a teďka už to je v rukou úřadu a posudkové služby. No uvidím, jak to všechno dopadne. Dokonce i ty papíry byly jen dva (a pak ještě jeden malý) a ne štos, na co mně připravovala moje MUDra. Sláva
Stále tomu nemohu uvěřit, že i na úřadě s člověkem mohou jednat normálně, jako s člověkem a ne obtížným hmyzem.
|
|