Po přečtení nadpisu dnešního článku si možná část lidí pomyslí, že jsem se definitivně zbláznila, ale domnívám se, že tomu tak není a recenze notového stojanu zde má své místo, protože tento stojan se dá použít na ledasco jiného. Například já ho používám jako stojan pro časopisy nebo katalogové listy. Výhoda je, že takto umístěný dokument nepřekáží a je na něj vidět.
Názorně to je vidět hnedka na prvním obrázku, kde je krom stojanu vidět i rozpracovaný dvouhlasý gong (a také nepořádek na stole). Je ovšem otázkou, jestli myšlenka o definitivním zbláznění se neproběhne hlavou hudbymilovných čtenářů 
 Obr. 1 – stojan v akci.
Že by se mi takový stojan hodil jsem si říkala už delší dobu, ale když jsem koukala na webu, nebo v obchodech, tak se mi pořád něco nezdálo. Buď cena, nebo provedení, případně oboje. Jednou jsem se ale odhodlala a došla jsem se podívat do hudebnin a nechala jsem si poradit. Pan prodavač byl fajn a snažil se mi vysvětlit pár věcí které jsou u stojanů důležité. A protože jeho řeč byla logická, a podložená fyzikálními fakty, což zase umím posoudit, tak jsem poznala, že skutečně ví o čem mluví a nesnaží se mi vnutit ten nejdražší stojan co tam má. Což byla také pravda, protože mnou vybraný stojan patří do prostřední cenové hladiny, stál rovných 600 Kč. Pravda je, že na internetu se dá koupit o něco levněji, ale já ráda dojdu do obchodu, nechám si poradit a věc si rovnou odnesu.
Tajemství dobrého stojanu spočívá v tom, že musí mít nízko položené těžiště a široké rozkročení nožiček. Proto je důležité, aby byl stojan lehký, ale měl těžký spodek, případně tam může mít i balast.
Takže se můžeme podívat na pár detailů mého stojanu. Jsem s ním velmi spokojená a krom jednoho detailu je opravdu dobře vymyšlený a udělaný. A ten detail možná půjde nějak vylepšit, pokud mě něco napadne.
V krabici se stojanem je i transportní obal, který se hodí při ježdění po koncertech, ale doma moc využití nemá. Jeho rozměry jsou přibližně 59 x 16 cm a vidíte jej na druhém obrázku.
 Obr. 2 – složený stojan a jeho obal.
Stojan je výškově nastavitelný od cca 60 cm do cca 150 cm, ale při této výšce již není úplně stabilní, je lepší jej tolik vysouvat. Maximální výška je dosažitelná zúžením rozkroku nožiček a tak logicky ztrácí stabilitu. Při práci jej mám vysunutý do výšky cca 90 cm a stabilita je výborná.
 Obr. 3 – detail mechanismu nožiček.
 Obr. 4 – detail rozkládacího mechanismu.
Povrchová úprava je černý matný lak, pravděpodobně práškový a celkově vlastně není moc co vytknout. Až na dvě drobnosti:
- aretace výškově stavitelných částí je provedená pomocí šroubu, který se vzepře proti trubce. Jednoduché a levné řešení, ale pokud se aretační šroub moc utáhne, dojde k poškození laku případně i trubek.
- packy přidržující listy mají docela chabé vedení a velikou vůli. Časem se jistě budou značně viklat a možná i vypadnou. Detail je vidět na pátém a šestém obrázku.
 Obr. 5 – detail pomocné packy.
 Obr. 6 – detail pomocné packy.
Co říci závěrem této kratičké recenze, či spíše „recenze“? Jsem se stojanem spokojená a kdyby ty pomocné packy lépe držely, bylo by to úplně super. Při hodnocení na stupnici 0 až 100 bych dala tak 90 bodů či procent (podle toho, co má kdo raději). A když zrovna není co bastlit, nebo opravovat, může se do stojanu vložit i jiná literatura a tak stojan použít i k dalším aktivitám
 Obr. 7 – další využití stojanu.
|
