Když se daří, tak se daří. Říká to staré přísloví a je na tom dost pravdy. Před pár dny jsem si čistila flétnu a podařilo se mi zlomit vytěrák pěkně ve dví. Při pohledu na malou plochu lomu jsem si řekla, že to asi bude problém opravit, ale nakonec se to povedlo. A protože by se to mohlo hodit i někomu dalšímu, udělala jsem i nějaké obrázky a tak vzniklo dnešní povídání. Není to tedy nic moc světoborného, ale třeba někoho inspiruji 
Co je potřeba:
- lihový čistič
- papírové ubrousky
- svařovací drát nebo něco podobného
- kvalitní sekundové lepidlo
- brusnou houbičku
- různé malé vrtáčky
- vrtačku (ideálně stojanovou)
 Obr. 1 – zlomený vytěrák.
 Obr. 2 – zlomený vytěrák, detail zlomové hrany.
Na prvním obrázku vidíte, jak to vypadalo na začátku. Tyčka naštěstí praskla rovně a čistě, takže nebylo nutné dělat žádné další úpravy povrchu. Vzala jsem malou vrtačku a pomocí vrtáčků udělala do obou částí díry. Hezky pomalu jsem začala od jednoho milimetru a skončila jsem až u dvou milimetrů a dvou desetin. To proto, že jsem v zásobárně objevila svařovací drát tohoto průměru. Pokud budete mít jiný drát, použijte jiný konečný vrtáček.
Díry je potřeba vyvrtat kolmo. Co nejvíce kolmo to umíte. Bez stojanové vrtačky to jde dosti těžko, ale také se to dá. Dost pomáhá právě to postupné vrtání díry a její postupně zvětšování. Díry se tím zároveň i vyčistí od zbytků špon a pilin.
Když máte díry hotové, uřízněte, nebo ucvakněte, svařovací drát vhodné délky tak, aby byl o něco málo kratší, než je součet hloubek obou děr. Musí totiž zůstat nějaká mezera pro lepidlo. Z toho důvodu je potřeba, aby díra bylo o něco málo větší, než je průměr drátu.
Doporučuji si nejprve zkusit všechno sestavit bez lepidla. Takže do jedné části zasunout drát a pak nasunout i část druhou. Musí to jít hezky k sobě a také se ukáže, jak moc dobře jste vrtali a jak moc je díra mimo kolmici. Drobné nedostatky se dají odstranit například tím, že se drát trošku ohne.
Pokud všechno dobře sedí, tak vytěrák zase rozeberte a drát i konce a vnitřky děr pečlivě vyčistěte a odmastěte. Jde to dobře například lihem. Já jsem původně zkusila aceton a to se ukázalo, jako ne úplně nejlepší nápad, protože zrovna můj vytěrák je z plastu, který aceton rozpouští. Naštěstí jsem si to uvědomila velmi brzy a tak to není vidět. Vám ale použití acetonu jednoznačně nedoporučuji.
 Obr. 3 – zalepený kus svařovacího drátu. Na druhé části je vidět připravená vyvrtaná díra.
Postup lepení:
1. kápněte lepidlo na polovinu drátu a tento zastrčte do jedné části vytěráku
2. počkejte, až lepidlo zaschne, což může trvat i několik minut. Nedoporučuji s drátem hýbat, naruší se tím vznikající vazby mezi lepidlem a okolními materiály.
3. než lepidlo zaschne, otřete okolí drátu a vnější část tyčky. Tam lepidlo zatím nepotřebujeme, překáželo by potom při sestavování celku.
4. po zaschnutí lepidla v první části naneste lepidlo na zbytek drátu a nasuňte druhou část tyčky.
5. Tyčku pečlivě sestavte tak, aby byla co nejvíce rovně a zlomené části na sebe přesně navazovali. Asi se to nepodaří na 100% ale zkuste udělat maximum možného.
6. Na tupém spoji vyleze část lepidla, to je potřeba opět odstranit, aby nedělalo nevzhledné bubliny a hrbolky.
7. Počkejte, až lepidlo definitivně zaschne a vytvrdne. Mezi tím je dobré vytěrák očistit od případných nečistot a zbytků lepidla.
8. Když lepidlo vytvrdne, vezměte jemnou brusnou houbičku a spoj začistěte. Čím jemnější houbičku použijete, tím lépe.
9. Hotovo 
 Obr. 4 – opravený vytěrák připravený k akci.
Je zajímavé, že tento typ vytěráku se skoro nedá sehnat. Na internetu jsem jej sice po delším hledání nakonec objevila, ale u neznámé firmy a za poštovné, které se mi vůbec nelíbilo. Když jsem se ptala v různých prodejnách v Ústí a v Praze, tak mi všude nabízejí jen vytěrák podobný štětce na lahve. Ten je sice docela dobrý na vytření korpusu a nožky flétny, ale na hlavici je dosti nevhodný. Tato tyčka, společně s kusem flanelu, má nejlepší výsledky. Asi proto se nedá koupit
S oblibou používám kyanoakrylátové lepidlo Würth Klebfix, což je dosti drahé lepidlo, ale dosti vydatné a velmi pevné. Při práci s ním je potřeba si dávat opravdu pozor, protože lepí rychle a skoro všechno a ze všeho nejraději lepí kůži na prstech.
Jak jsem psala už na začátku, dnešní povídání není moc dlouhé ani nijak převratně objevné, ale možná se někomu bude hodit a to bych byla ráda. Takže pokud se vám podařila stejná nehoda jako mně, budete po dnešku vědět, jak si poradit.
|
