Někdy předloni na jaře jsem v GMku koupila šestici nabíjecích baterií značky Westinghouse jako náhradní zdroj do rádia, nabila je a uložila na pozdější použití. V rádiu totiž ještě baterie byly a tak nebyl důvod je hnedka měnit. Na baterie rádio hraje vlastně jen při výpadcích proudu a ty ani u nás na vsi nejsou dvakrát týdně. Až letos v zimě došlo k potřebě baterií, protože za mnou přijel brácha a všiml si starého „mňoukostroje“ typu Pille a zatoužil jej vyzkoušet. Tak jsem baterie vyndala ze zásob, vložila do přístroje a ke svému úžasu zjistila, že tento nefunguje. Po vložení starých baterií z rádia ale Pille ožilo, takže o zábavu bylo postaráno. Nicméně bylo také potřeba zjistit, co to s těmi bateriemi vlastně je.
 Obr. 1 - Nabíjecí baterie Westinghouse.
Postupným měřením jsem našla jeden vadnu vadnou baterii. Úmyslně píši baterii a ne článek, proč, to zjistíte v dalším textu. A dneska jsem podlehla pokušení a zkusila zjistit, co s tou baterií vlastně je. Napadlo mě totiž, že třeba má jen špatný kontakt mezi elektrodami nebo něco podobného. A tak jsem sloupla nálepku z jinak hezkého kovového vnějšího obalu a pomocí kleští sundala víčko. Jaké bylo mé překvapení si asi dovede představit. To, co jsem uviděla můžete spatřit na druhém obrázku.
 Obr. 2 - Vnitřek baterie. Ano, vidíte dobře. Opravdu tam jsou čtyři paralelně spojené články velikosti AAA.
Nakonec se ukázalo, že jsem měla pravdu, na vině byl podle všeho špatný kontakt mezi baterií uvnitř schovanou a vnějším obalem. Byl to špatný kontakt na záporném pólu, ale to je nakonec jedno. Po rozdělení článků od sebe a jejich vložení do nabíječky je tato okamžitě poznala a začala nabíjet. Třeba ty články ještě k něčemu budou, ačkoli by měly mít úžasnou kapacitu 625 mAh. Uvidím, jak na tom budou ve skutečnosti a také, jestli dlouhou dobu ve vybitém stavu vůbec přečkaly.
Teprve při rozebírání baterie jsem si všimla hrdého nápisu „2500 mAh“, což mě dosti překvapilo, když primární články této velikosti mívají udávanou kapacitu i 20 Ah, čili řádově více.
 Obr. 3 – Články vytažené z obalu.
A to je pro dnešek asi tak všechno. Mám ještě zbývajících pět baterií, ale nemám nějak chuť kupovat další dvě pro dokompletování sady. Jednotlivě se totiž koupit nedají, jen po dvojicích v „blistru“. Do rádia raději koupím baterie jiné a když o tom tak přemýšlím, ono se skoro vyplatí kupovat baterie primární, na těch pár hodin provozu ročně to stačí. To ukázala praxe.
Já vím, prodejce ani výrobce neudělali nic špatně. Člověk za své peníze dostane baterii velikosti D s deklarovanou kapacitou. Nicméně se osobně domnívám, že toto není správný přístup k výrobě baterií. Už proto, že takto veliké články člověk kupuje hlavně kvůli proudové zatížitelnosti nebo kapacitě. Kapacita není nijak oslňující a o schopnosti dodávat veliké proudy v řádech desítek až stovek ampérů, jako to umožňují Ni-MH akumulátory skutečné velikosti D, nejsem ani zdaleka přesvědčena. Baterie mají vlastně jen dvě kladné vlastnosti. Jsou relativně laciné a lehoučké. To mi bylo vždycky trochu záhadou, dneska již vím, proč tomu tak je.
Pro sebe si beru toto ponaučení: Skutečně pečlivě číst dokumentaci a nespoléhat se jen na zkušenosti. Jak je vidět, dneska se dá vyrábět a prodávat skoro všechno.
|
