Obrázek   
Přihlášení
Uživatelské jméno:

Heslo:

Pamatovat si mne



Zapomenuté heslo

Nová registrace
Kam dále?
Hledání
Vzhled

(3 vzhledů)
Kdo je Online
26 uživatel(ů) je online (7 uživatel(ů) si prohlíží Články a povídání)

Uživatelé: 0
Hosté: 26

více...
Noví uživatelé
POKEC
POKEC
21.03.2024
Luigi
Luigi
14.03.2024
zirafak
zirafak
26.02.2024
rorejs
rorejs
27.12.2023
maroš
maroš
07.11.2023
vlada
vlada
17.09.2023
VIKIRYCH
VIKIRYCH
28.12.2022
jiang
jiang
13.12.2022
panezi
panezi
08.09.2022
BigLadin
BigLadin
25.07.2022
Kdo za co může
Administrátorka
Žirafka
Žirafka
Žirafička
Žirafička
Redaktoři
bernard
bernard
IvanH
IvanH
 
Emeritní
KatyH
KatyH

Elektronika - Stavba laboratorního zdroje II

Podle Praktické elektroniky 12/2014.
Napsal/a Žirafka v 15. 02. 2015 v 10:10 (přečtení 11105×) Další články tohoto autora
Elektronika
     Většina článků zabývajících se napájecími zdroji začíná větou „Napájecí zdroj je jedna z nejdůležitějších věcí v dílně amatéra“ a nebo podobně. Věty se občas trochu liší, někdo používá zdroj napájecí, někdo laboratorní, někdo dílenský, někdo jen zdroj, ale smysl je pokaždé stejný.

     Musím přiznat, že mají pravdu a tak jsem také po takovém zdroji toužila. Dříve mne ke stavbě nic nenutilo, měla jsem přístup ke krásnému zdroji Metex ze soupravy MS 9140 a později i k MS 9160. Na doma mi stačil sovětský stroj Sura a několik baterií.

     Jenže čas trhnul oponou a všechno bylo rázem jinak. Metexy zůstali v dálce a mne na doma zůstala Sura a baterie. Takže stavba zdroje byla zase na pořadu dne, ale pořád se mi nedařilo najít něco dobrého, přitom ne moc složitého a takového, co nebude monstrum s nuceným chlazením a nebo zase subtilní přístroj, který shoří jen při špatném pohledu na něj. Do toho přišlo stěhování a různé jiné aktivity, takže stavba zdroje se pořád posouvala dál a dál do budoucnosti.

     Pak jsem v Praktické elektronice 12/2014 narazila na konstrukci zdroje, který mne nadchnul a proto jsem se do něj pustila během vánoční dovolené. Všechno sice nešlo tak rychle, jak jsem si třeba i přála, ale nakonec se všechno povedlo k mé spokojenosti. Získala jsem fajn zdroj a navíc i nějaké zkušenosti, které se budou do budoucna určitě hodit. Navíc se mi podařilo zužitkovat i nějaké součástky ze zásob, takže cena se nevyšplhala tak vysoko. A nebýt mé nešikovnosti, a zničených pár součástek, tak to tak i zůstalo. Ale o tom až dále.

Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 1 – zátiší se zdrojem


Výhody zdroje:

- relativně jednoduchá konstrukce
- malé chladiče, malé zahřívání
- zkratuvzdornost zdroje
- velmi dobrá stabilita napětí
- regulace proudu

Nevýhody zdroje:

- přeci jenom trochu náročnější stavba, je to měnič
- na výstup proniká rušení od měniče, ale jen trochu (jednotky až desítky mV)
- regulace proudu je pojistka, není to plnohodnotný proudový zdroj, regulace proudu nasazuje postupně
- regulaci napětí řídí „třísvorkový“ stabilizátor, takže výstupní poněkud klesá se zatížením (viz dále)
- pokud dojde k poruše potenciometru řídícího napětí, dostane se na výstup plné napětí z usměrňovače.

     Takže to by byla plus a mínus zdroje. Sice to tak nevypadá, ale plus jednoznačně převažují. Ještě se zastavím u regulace proudu a napětí. Jak již zaznělo, regulace proudu je pojistka, nasazuje postupně a slouží jako ochrana připojeného zařízení. Kdo potřebuje řiditelný zdroj proudu, třeba pro pokusy s výkonovými LED, měl by volit jinou konstrukci. Co se týče poklesů napětí při zatížení, tak to je tím, že regulátor porovnává referenční napětí s napětím na svém výstupu, ale od toho vedou ještě vodiče k výstupním svorkám a, hlavně, v zpětné větvi jsou zapojené další odpory (omezovač proudu a bočník ampérmetru), na kterých vznikají úbytky napětí, které stabilizátor nemůže brát v potaz, vůbec o nich neví, takže proto napětí se zatížením poněkud klesá. Voltmetr totiž měří na svorkách, na rozdíl od stabilizátoru. Pokud by tato vlastnost zdroje vadila, je potřeba se poohlédnout po jiném přístroji, případně pozměnit lineární část zdroje. Bylo by potřeba použít stabilizátor se samostatným měřícím vstupem a měřit napětí přímo na výstupních svorkách.

     Nejprve jsem postavila vlastní zdroj. Ten je zapojený prakticky přesně tak, jak je popsaný v časopisu. Jen jsem místo jednoduchého potenciometru pro nastavení napětí použila desetiotáčkový. Je sice o dost dražší než normální, ale určitě se vyplatí do něj investovat. Nastavení je o dost přesnější a pohodlnější. Navíc nehrozí fatální omyl, pokud se člověk v zápalu bádání omylem dotkne knoflíku a trochu jím pootočí. Většina součástek změnu o několik desetin voltu v klidu přežije, ale změnu o několik voltů již nemusí. V zásobách však byl jen potenciometr s odporem 20 kΩ a podle návodu, i DS, má být potenciometr 5 kΩ. Je několik možností, jak z tohoto problému vybruslit:

a) koupit nový potenciometr
b) zapojit 20 kΩ a spokojit s tím, že se nevyužije celý jeho rozsah
c) zapojit 20 kΩ a přepočítat odpory v děliči
d) zapojit jen 20 kΩ a k němu spočítat paralelní odpor tak, aby hodnota byla cca 5 kΩ

Ad a) toto řešení je drahé a tak trochu neuspokojivé, proto jsem jej zavrhla

Ad b) to také není fajn, využije se jen malá část dráhy potenciometru a tím vlastně jeho výhody zaniknou.

Ad c) docela dobré řešení, ale je třeba počítat s tím, že stabilizátor potřebuje určitý minimální proud pro to, aby správně fungoval. Pokud se přepočítají odpory v děliči, je potřeba zapojit ještě pomocný odpor mezi výstupní svorky. Jeho hodnota musí být taková, aby při minimálním napětí tekl nejmenší požadovaný proud. Čili při 1,5 V a 5 mA vychází odpor na 300 ohmů. Jenže když napětí zvýšíme na 25 V, vzroste proud na 83 mA a to je docela škoda. Navíc se bude odpor hřát, bude se na něm mařit výkon asi 2 watty.

Ad d) nejlepší možné řešení. Odpor se spočítá jednoduše, zapojí se přímo na svorky potenciometru a je po problému. Můžete si jej spočítat sami a když vyjde hodnota 6k8, tak to máte dobře

     Ještě je možnost zapojit do série potenciometry dva, zmiňuje ji i autor, ale to mi připadá takové nepohodlné. Zrovna takto to má řešené Sura a prostě mi to nesedí. Víceotáčkový potenciometr je rozhodně lepší a pohodlnější varianta.

     Druhou změnou, kterou jsem udělala na zdroji, je náhrada sady přepínačů a odporů jedním potenciometrem. Použila jsem drátový potenciometr s trvalým zatížením 3 W a hodnotou 50 ohmů. Do série s ním jsem dala paralelní kombinaci odporů s takovou hodnotou, aby při potenciometru nastaveném na nulový odpor omezoval omezovač proud na hodnotu něco málo přes dva ampéry, což je maximální proudu, který smí dodávat mnou použité trafo. Jinak zdroj jako takový může dodávat proud až tři ampéry, ale je lepší nejít na doraz.

     Výhodou použitého řešení je plynulost regulace, snadné nastavení malých proudů a také jednoduchost. Nevýhodou je fakt, že se sice dobře nastavují malé proudy, ale ty velké již hůře. Rozdíl v nastavení 1 A a 2 A je malý. Na druhou stranu je důležitější mít možnost přesně nastavit právě malé proudy. Nic však nebrání použít původní řešení s přepínači. Možná to zkusím u druhého kusu, na které zcela určitě také dojde. Jen nevím kdy.

     Protože jsem měla problémy získat fóliový kondenzátor o kapacitě 4,7 µF tak jsem použila kondenzátor elektrolytický na vyšší napětí. Funguje to stejně dobře, nebo se mi to tak zdálo, jako fóliový. Z dlouhodobého hlediska je ten fóliový ale lepší. Navíc není třeba řešit jeho polaritu. Když použijete kondenzátor elektrolytický, tak musíte dodržet polaritu. On by to při malém napětí asi vydržel docela dlouho, ale výstupní napětí bude pěkně cestovat a dělat neplechu. Mluvím o tom proto, že se mi to během pokusů jednou podařilo. Napětí začalo samo od sebe nepravidelně klesat. Je to proto, že obráceně zapojený kondenzátor měnil svoje vlastnosti a se zbytkem součástek vytvořil dělič napětí, který si ale dělal co chtěl.

     Během zkušebního provozu, a hlavně focení, se ukázalo, že pomalá pojistka 100 mA v primárním obvodu je málo. Během provozu sice i při maximálním zatížení zdroje je proud pod touto hodnotou, ale zapínací proud toroidního trafa, navíc zatíženého baterií kondenzátorů, tuto pojistku celkem spolehlivě přepálí. Řešením je přidat v návodu zmiňovaný termistor NTC, ale já jej tam nemám. Proto jsem dočasně použila větší pojistku T 400 mA, a jen co NTC dorazí, tak jej asi do zdroje namontuji. Jinak i větší pojistka chrání trafo před hrubou chybou, jako je zkrat ve vinutí nebo zkrat v obvodech vlastního zdroje. Toroidní trafo je velmi tvrdé a do zkratu dodá veliký proud.

     Tím jsou změny ve vlastním zdroji vyčerpané, zbytek pozornosti jsem věnovala měřidlu napětí a proudu. To doznalo trochu změn a také mne stálo nejvíce nervů.

Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 2 – první zkušební zapojení měřidla.


     Zapojení počítá s použitím LCD modulu, který potřebuje externí napětí pro řízení kontrastu. Já jsem použila modernější LCD modul, který si napětí pro řízení kontrastu vytváří sám svým vlastním měničem a proto není potřeba osazovat součástky pro jeho externí nastavení. Je potřeba si ověřit, jaký modul máme. Jak vidíte z obrázku, lze použít jak LCD modul 2x8 znaků, tak i 1x16 znaků. Funguje to stejně dobře, protože většina jednořádkových displejů je ve skutečnosti zapojená tak, že se obsluhují jako dvouřádkové. Prvních osm znaků je první řádek, druhých osm znaků je druhý řádek.

     Poté, co jsem si vlastní neopatrností krásný negativní, červeně svítí, LCD modul zničila, jsem se rozhodla použít OLED displej. Je sice docela drahý, ale svítí opravdu fajn a zařízení dostává tak trochu jiný punc. Je to jen o estetice, protože jiný důvod k tomu není. Vlastně je, OLED svítí a tak je vidět i v úplné tmě, na rozdíl od LCD, který potřebuje buď externí světlo a nebo podsvícení.

Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 3 – OLED displej měřidla


     Displeje OLED také nepotřebují napětí pro řízení kontrastu, takže opět není potřeba připojovat trimr a odpor na desce. Mají ale jednu nectnost a to, že jejich odběr různě kolísá, na rozdíl od modulů LCD, kde je vlastně konstantní. Na první pohled to vypadá jako nepodstatní banalita, ale jen do okamžiku, kdy se na běžící měřící modul podíváte. Jeho poslední dvě číslice totiž budou docela dost poskakovat a dělat neplechu. Za všechno může to, že řídící procesor s A/D převodníkem používá napájecí napětí i jako napětí referenční a pokud toto napětí trochu kolísá, v rytmu odběru OLED, tak se mění i výsledek A/D převodu a to dělá tu neplechu.

     Nedá se říci, že to je chyba návrhu, není. Autor původní konstrukce počítal s LCD modulem s konstancím odběrem a tam všechno funguje perfektně, problém je jen po připojení displeje s OLED. Ale všechno je řešitelné stačí mezi stabilizátor a napájecí vývod displeje zapojit malou cívku a kondenzátor tak, aby spolu tvořili LC filtr. Použila jsem cívku s indukčností 100 µH a kondenzátor s kapacitou 100 µF. Hodnoty jsem zvolila takové, které zrovna byli po ruce a ukázalo se, že přesně vyhovují, takže nebylo potřeba hledat dále. Na obrázku vidíte, že se vejdou na původní desku místo součástek pro řízení kontrastu.

Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 4 – měřidlo zevnitř.


     Funkčnost modulu LCD se dá ověřit celkem snadno, po připojení napětí se na první řádku „rozsvítí“ čtverečky a podle toho se dá usuzovat na správně přivedené napětí a nastavený kontrast. U OLED je to jinak, po připojení napájení se nic nezobrazí a modul čeká na inicializaci, do té doby dělá mrtvého brouka. A také pozor na to, že pokud napětí nabíhá pomalu, tak nedojde k vnitřnímu resetu řadiče a displej se tváří, jako že nic. Nereaguje a nesvítí. A přivedl mne málem do hrobu. Stačilo počkat, až se vybijí kondenzátory a pak zase fungoval dobře. Poté, co jsem použila LC filtr v jeho napájení, tyto problémy zmizely. Původně jsem tam totiž měla jen kondenzátor 100 µF, no možná 1000 µF, už nevím, a oddělovací diodu. A to dělalo tu neplechu, protože napájecí napětí neklesalo až k nule proto se po zapnutí zdroje neprovedl ten vnitřní reset. S LC filtrem je všechno v pořádku, jelikož po vypnutí napájení se z kondenzátory chvilku napájí i vlastní procesor a tak napětí prostě sklesne až na nulu.

     No a to je vlastně všechno. Zbývalo již jen stvořit štítky, přístroj kompletně smontovat a začít používat. Na štítky jsem zkusila použít novou metodu výroby, ale moc se to nepovedlo. Takže budu muset štítky někdy předělat, takto to sice nevypadá úplně nejhůř, ale rozhodně nejsem spokojená. Postupovala jsem tak, že jsem panel nastříkala na bílo a motiv štítku vytiskla laserovou tiskárnou na průsvitnou fólii tak, aby toner byl na vnitřní straně. Tiskne se negativně, takže všechno černé, to co je bílé, to se netiskne a zůstane průhledné. Po přiložení fólie na bílý panel písmo i grafika krásně vyniknou.

Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 5 – štítky na přední a zadní panel.


Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 6 – nalakovaný přední panel ještě před přilepením štítků.


     Metoda je dobrá na štítky bez děr a nebo s otvory hranatými, proseknout otvory kulaté je téměř neřešitelný problém. Další podobný problém je to, jak fólii přilepit na obarvený panel přístroje tak, aby lepidlo nepoškodilo barvu. Chemopren ji totiž okamžitě zničí a Herkules nedrží tak dobře, jak by asi bylo potřeba. Inu, je potřeba ještě trochu experimentovat.

Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 7 – detail kabelové průchodky a odlehčení kabelu od tahu.


Kliknutím na obrázek otevřete nové okno s obrázkem v původní velikosti.
Obr. 8 – vnitřek zdroje.


     Co říci závěrem? Že zdroj mi již pár dní pěkně slouží a jsem moc ráda, že jsem se do stavby pustila. I při plném výkonu zůstává docela chladný, nejvíce se zahřívá transformátor a odpory omezovače proudu, chladiče výkonových prvků jsou i při několikahodinové práci na plný výkon jen mírně vlažné. A pokud jsou dobře namontované, tak jsou teplejší, než vlastní součástka.


Návod je z Praktické elektroniky
OLED displej koupíte třeba u GM Electronics
Krabička je z GES Electronics
Chladiče a integrované obvody mají třeba u Farnellu.
Hodnocení: 9,00 (1 hlas) - Ohodnotit -
Formátovat pro tisk Poslat známému Vytvořit z článku PDF
Komentář je vlastnictvím svého autora. Vyjadřuje jeho názory, ne názory redakce nebo provozovatele webu či serveru.
Napsal/a Vlákno
mano007
Publikováno dne: 16.2.2015. 22:53  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Je to v celku fajn zdroj. Jeden doma mam ale ide iba do 2.5A a niektore experimenty chcu viac. Lepsie povedane prechodove javy su to co si malokto uvedomuje a potom sa stane ze 12V 2A zaradenie tento zdroj neutiahne lebo pri nabehu je to malo a vtedy ma idu certi uniest. Preto som myslienke dalsieho noveho zdroja nakloneny a po tomto clanku aj inspirovany ale rozhodne chcem ist s prudom vyssie ako 3A aspon na 5A. Chvilu som sa pohraval s myslienkou pouzitia BARET-u od Bernarda lebo je to jednoduche. Dnesne pulzne regulatory to vsak krasne zvladaju aj bez takychto "manualnych" pomocok. Tiez ma napadlo co s tym prudovym snimacim odporom a nemam to premyslene uplne ale posunul by som ho blizsie k usnernovacu, ano bude snimat aj prud delicov ale to sa da vykompenzovat rozsahom.
Posledna vec: stale hladam co by este ten atmel mohol robit lebo sa tam bude nudit ale zatail ma mapadli iba blbosti
Žirafka
Publikováno dne: 17.2.2015. 16:35  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Zdrojů není nikdy dost

Během stavby toho jsem došla ke stejnému závěru jako autor předchozí věty Bude to chtít ještě jeden a silnější. A pak ještě i střídavý, a potom ještě jeden na vyšší napětí, ačkoli zdroj do 450 voltů vlastní konstrukce mám, ale není úplně ideální. A tak podobně.

Lze tedy předpokládat, že tento zdroj není zdaleka poslední.

Jinak o BARETu také pořád uvažuji, ale nějak mi do toho pořád něco leze.
EKKAR
Publikováno dne: 17.2.2015. 20:07  
Dost toho napovídá
Datum registrace: 07.12.2008
Bydliště: v České Třebové
Počet komentářů: 247
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Mám všecky ty samý problémy, samozřejmě jako každej bastlíř
Proč?
Protože opravdu výkonnej zdroj, schopnej dát napětí dejme tomu do 50V a přitom i proud třeba 10A je DRAHEJ. Jeho konstrukce vyžaduje totiž VŽDYCKY DVA regulátory, aby se z takový konstrukce nestal ekvivalent Temelínskýho reaktoru - už jen představa lineárního zdroje, kterej při vstupním napětí up of 50V má na výstupu nastaveno 1,5V a proud 10A je šílenost.
Prakticky realizovaný zapojení pak jasně musí obsahovat nejen koncovej lineární stabilizátor s malým zvlněním a případnou proudovou regulací/pojistkou, ale i tzv. PŘEDREGULÁTOR neboli nějaký další zapojení, kterým se přepíná nebo i (minimálně stupňovitě) reguluje vstupní napětí toho koncovýho regulátoru, aby se jeho tepelná ztráta udržela v nějaký rozumný relaci. Při profi konstrukci tuhle starost skoro vždycky přebírá spínanej zdroj - ale co si má počít bastlíř, kterýmu nezbývá v kešeni několik desítek tisíc na profi řešenej zdroj?

Má 2 možnosti: buď použije vícero zdrojů, každej o jinýjm výstupním napětí i výkonu, nebo se prostě stáhne zpátky pod placák, z pod kterýho se pokusil vystrčit hlavu - a buď zůstane u jednoho zdroje 20-30V, často bez regulace od nuly a s maximálním proudem 1-2A, protože výkonnější "parní zdroj" je prostě mimo možnosti amatérský konstrukční činnosti i mimo možnosti jeho peněženky, nebo úplně zanevře na bastlení.

Já jsem v současnosti vlastníkem celkem 4 zdrojů, přičemž jejich současná činnost na mým bastlířským pracovišti je ZHOLA NEMOŽNÁ - prostě se mi tam všecky nevejdou. Ale protože už jsem zjistil, kterej používám nejvíc, dá se bastlit i tak - bohužel, pro práci s tím nejvýkonnějším prostě musím zapojení vynést ven z kutlochu...

Tudíž řeším otázku "co s tím" a myslím, že jsem na aspoň trochu použitelný řešení přišel - bohužel, nějakýmu tomu Wattu ztrátovýho tepla se určitě nevyhnu, ale topnej fukar to nebude...
mano007
Publikováno dne: 17.2.2015. 22:40  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Co sa tyka tych popisov pristrojov tak ma napadlo pouzit vytlaceny papier a dat to do folie t.j. zalaminovat, albo su aj samolepiace folie iba treba kupit spravnu pre dany typ tlaciatne

Baret sa da pouzit aj ako relativne plynuly regulator (alebo predregulator). Nemusi byt ovladany cez spinace ale automaticky podla pozadovaneho napatia a napatia na zatazi sa budu zopinat rele a nejaky maly obvod.

Ja mam nasledovny zdroj a tiez pouziva prepinanie odvocky z trafa pomocou rele, funguje to dobre.
http://www.ebay.com/itm/H-G-L-3250-DL ... pply-System-/221692668178

Niekedy v 90 rokoch ked bol kupovany stal tusim okolo 7000 korun, ja som ho nastastie zdedil podstatne lacnejsie. Vyhodou su samostatne pevne napatia 5V a 12V, kedze maju samostatne vynutia tak sa daju lubovolne spajat a da sa polahky vyrobit zdroj +- 5V alebo +-12V co potesi.

Pozeral som aj tu Metex supravu a bol to zdroj s LM723 a cuduj sa svete dalsia dama ktora bastli

http://home.zcu.cz/~ronesova/index.php?menuitem=met9160

Uz som sa odhodlaval na komplet impulzny zdroj ale urobit ho regulovatelny v rozumnom rozsahu nie je uplne jednoduche, uvazoval som SG3526 alebo cosi podobne.
Žirafka
Publikováno dne: 18.2.2015. 14:43  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Štítek ze zalaminoavného papíru je docela fajn, ale není fajn otvor pro displej. Je potřeba jej vyříznout, protože dvojitá fólie nevypadá dobře. Vyzkoušeno, na pár přístrojích takový štítek mám Ale ty nemají displej a nebo je tam vyříznutá dírka.

Chtěla jsem zkusit něco nového, ale ukazuje je, že to ještě není ono. Však ono se časem něco dobrého najde.

Ad Metexy: Mají skutečně v sobě LM723 a některé i MAA 723 Fungují dobře a tak není třeba hledat něco jiného. Proto třísvorkovým stabilizátorům má LM723 výhodu v tom, že umí snímat napětí až za bočníky a tak napětí nekolísá podle odběru.

Ad stránka: Hezké
Žirafka
Publikováno dne: 18.2.2015. 14:46  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Však tento zdroj JE s předregulátorem a skutečně se za provozu nejvíce hřeje trafo a bočníky, zbytek je velmi vlažný

Jinak nic nebrání tomu udělat lineární zdroj pracující od nuly do sta voltů a dodávající proud třeba dvacet ampérů. Jde jen o to uchladit koncový tranzistor(y) a hlavně jej udržet v bezpečné pracovní oblasti. A to je všechno řešitelné. Jiná je otázka mohutnosti chladičů a hmotnost takového přímotopu
EKKAR
Publikováno dne: 19.2.2015. 19:07  
Dost toho napovídá
Datum registrace: 07.12.2008
Bydliště: v České Třebové
Počet komentářů: 247
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Hlavně cena a zhotovitelnost takovýho hebla v amatérský dílně - to že zdroj topí někomu může bejt i docela příjemný (pokud má dílnu ve sklepě RD nebo v nevytápěným objektu, garáži atp), problém je ale hlavně s tou dostupností konstrukčních prvků pro velký výkony - trafa, regulátory, výkonový usměrňovací, spínací i lineární regulační prvky, tlumivky a filtrační kapacity a v neposlední řadě i chladiče jsou v našich podmínkách pro amatéra finančně jen těžko dostupný...
Žirafička
Publikováno dne: 19.2.2015. 19:15  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: www.monty.cz
Počet komentářů: 20
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
To je všechno pravda, ale je to všechno řešitelné. Trafo se dá nechat vyrobit na zakázku, stejně jako tlumivky. Chladiče se také dají koupit.

Všechno je drahé a někdy docela těžko dostupné. Ale nelíbilo se mi tvrzení, že "to nejde" protože to jde. Je mi jasné, že pokud má někdo omezený rozpočet , je to problém, ale to je vždycky.
EKKAR
Publikováno dne: 19.2.2015. 21:33  
Dost toho napovídá
Datum registrace: 07.12.2008
Bydliště: v České Třebové
Počet komentářů: 247
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Já taky nikdy netvrdil, že by to nešlo - když se chce, všecko jde, ale když se nechce, je to horší než když se nemůže. Já ovšem doposud a všude tvrdil a tvrdím, že jde o věci pro obyčejnýho amatéra drahý a těžko dostupný - což samozřejmě souvisí s kupní silou obyvatelstva jako takovýho a týká se to snad všeho... jistej profesor Venca tady před 25 lety sliboval, že Západ brzo doženeme - a vskutku, minimálně v cenách už se nám to nejen povedlo, ale leckde jsme v nich ten Západ i předběhli...
Žirafka
Publikováno dne: 19.2.2015. 21:45  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Já jsem to z toho tvého povídání tak pochopila, ale asi došlo k nepochopení.

Dá se udělat ledasco, tedy pokud to neodporuje fyzikálním zákonům. Jen je to všechno otázka nákladů a prostředků. Čímž myslím jak peníze, tak invenci konstruktéra.

Jinak si myslím, že Václav Klaus má různé nectnosti a chyby, ale také dobré nápady. Ve spoustě věcí s ním nesouhlasím, přesto jsem ho vždy brala jako prezidenta, na rozdíl toho membla, co na hradě sídlí teďka. Vůbec nechápu, jak jsme si ho mohli zvolit. Můj hlas ale nemám. KS je sice také blbec, ale připadal mi jako menší zlo.

Nicméně to sem nepatří, nechci debatovat o politice pod článkem o laboratorním zdroji. To je už jako na Aktuálně.cz a podobně
Žirafka
Publikováno dne: 20.2.2015. 7:37  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Heleme se, my o vlku a v GMku mají akci na zdroje a za skutečně docela slušné ceny
mano007
Publikováno dne: 20.2.2015. 11:02  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Co sa tyka linearnych zdrojov tak radovo v 90 rokoch som videl v AR zapojenie niekolkych 78xx paralelne aby bol vystupny prud tusim 10 alebo 15A. Ano najvacsi doraz sa kladol na chladic

Tu je presne ten napad ktory som pre atmel v zdroji mal premysleny a zdalo za mi to ako blbost.
Inac niektore ceny nie su uplne od veci.
Žirafka
Publikováno dne: 20.2.2015. 14:15  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
A jaký to je nápad?

Jinak musím uznat, že ty Mansony vypadají všechny docela dobře. A když si vezmu cenu toho zdroje z PE, tak je to tak skoro nastejno. Tedy ano, ten z PE vyjde levněji, ale když si vezmu i cenu trafa (bylo už doma) tak se pomalu začíná přibližovat.

Každopádně jsem ráda, že jsem zdroj postavila, protože z toho mám radost.
mano007
Publikováno dne: 20.2.2015. 22:28  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Ten napad je USB port a moznost nastavenia hodnot, citania a ukladania v stanovenom intervale povedzme 1000 poslednych vzoriek a taketo vylimeniny. Ten zdroj z GME ma aj 3 prednastavene hodnoty a tie sa daju menit co je tiez fajn. Zaujala ma aj moznost Remote Control, v beznom zivote sice blbinka ale v automatizacii uzitocna vec.
Žirafka
Publikováno dne: 21.2.2015. 8:01  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Aha, to jsou věci, které jsou fajn, jen by mne nikdy nenapadlo, že bych je do zdroje dala. Nebylo to zatím třeba, ale takových věcí mám více. Třeba jsem nikdy nechápala, k čemu je na osciloskopu "A trigger holdoff" a považovala to za nějakou ptákovinu. Když už vím na co to je, tak to často používám a dost to usnadní život. Takže ano, toto vypadá dobře a přitom ovládání je stále rozumně jednoduché. Protože třeba totopovažuji za šílenost.
Host
Publikováno dne: 26.2.2015. 15:27  
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Proč, normální zdroj. Mám ho na stole
Žirafka
Publikováno dne: 26.2.2015. 17:22  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Bledá závist

Ale ne, vážně, připadá mi to jako hrozně překombinované a zbytečně komplikované. Uznávám, že nemám osobní zkušenost, takže pokud bych jej nějakou dobu používala, možná bych změnila názor.
Host
Publikováno dne: 27.2.2015. 14:40  
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
systém vlastní výroby je sice silně nemoderní a podle konzumní společnosti zvrácenost, ale člověk aspoň ví, co je uvnitř a co od toho očekávat.
Já považuju za zvrácenost a šílenost toto.
https://www.youtube.com/watch?v=A7FKwqYE9cE
něco, co se takhle rozebírá, musel zvráceně navrhnout šílený úchyl.
Žirafka
Publikováno dne: 27.2.2015. 20:30  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Sem neměla nervy na to koukat déle, než několik sekund. Snad jsem o nic nepřišla, věnovala jsem tu půlhodinku něčemu jinému
Host
Publikováno dne: 5.3.2015. 5:52  
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Pokud nepotřebuješ rozebírat dotyčný předmět, tak o nic
mano007
Publikováno dne: 9.3.2015. 11:08  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Tak a je tu rychla otazka:
Odial zhanate cievky resp. jadra pre cievky s dokumentaciou?

Ako som pisal chcel by som mat zdroj pre vacsi prud a tato cievka to uz neda.
Žirafka
Publikováno dne: 9.3.2015. 16:37  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Zkusila bych třeba http://www.pmec.cz kde dokonce mají i íšop

Ale osobní zkušenost mám jen hodně starou, kdysi dávno jsem od nich kupovala nějaké integrované obvody do zdroje. Domluva tenkrát byla fajn.
Soulius
Publikováno dne: 17.3.2015. 19:29  
Nemluva
Datum registrace: 17.03.2015
Bydliště:
Počet komentářů: 1
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Pro nákup feritů používám Semic, mají pobočku i na Slovensku, celkem slušné ceny i za ostatní součástky. Hotové transformátory pro spínané zdroje (do 90W) - Myrra v SOS.
mano007
Publikováno dne: 19.3.2015. 16:58  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Dakujem za dalsie moznosti nakupu cievok a trafo. Urcite budem ten zdroj riesit ale este spekulujem co a ako. Este stale je tu moznost ze bude impulzny kvoli rozmerom a vahe, lebo cca 300 VA trafo uz nieje male.
mano007
Publikováno dne: 22.4.2015. 15:46  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
A ze uz nikoho nemohlo napadnut postavit 20A zdroj s linearnym stabilizatorom.

Žirafka
Publikováno dne: 22.4.2015. 16:39  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Tak všechno jde

Ale mne se to schéma nelíbí. Nestudovala jsem k němu popis, ale chybí mi tam odpory v emitorech na vyrovnání zatížení tranzistorů. Pokud to má dodávat až 20 ampérů, tak proč je tam jen 10A trafo? A také si myslím, že u takto mohutného zdroje použít LM317, která při ztrátě doteku na potenciometru nastaví na výstupu maximální napětí, není úplně ideální.

Když koukám do parametrů TIP3055, tak tam vidím, že maximální proud je 15 ampérů, čili pro těch dvacet je šest tranzistorů pro změnu poněkud hodně. Asi se spoléhá na to, že se proudy nějak rozdělí "sami od sebe" a bude to fungovat.

Nepochopila jsem funkci diody D4 a už vůbec ne doutnavky A1 Ta dioda nějaký význam mít bude, ale ta doutnavka je nějaká podivná. Leda že by existovali doutnavky i na takto maličké napětí, nikdy jsem ale takovou neviděla.

Co se mi naopak líbí jsou ochranné diody okolo stabilizátoru, na ty se často zapomíná.
mano007
Publikováno dne: 24.4.2015. 22:01  
Tichošlápek
Datum registrace: 04.03.2011
Bydliště:
Počet komentářů: 91
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Cele zapojenie je lahky ulet. Vseobecne nemam rad bezhlave zapajanie vykonovych prvkov paralelne z dovodu aby to vydrzalo viac.

Asi pred rokom som opravoval znamemu plazmovy TV a to bol masaker. Vsetky vykonove casti pre obrazovku boli robene 2-3 paralelne zapojenymi IGBT tranzistormi. Jedneho dna sa cosi stalo, nikto nevie co a polovica SC boardu bola zrela na vymenu. Nejaka spicka, jeden s tranzistorov mal asi nejaku vyrobnu chybicku a vydrzal iba 80% predpisanej zataze a vsetko ostatne co bolo paralelne sa spieklo na kabel. Co som bol prekvapeny pri IGBT tak odisli aj budice t.j. niektore tranzistory mali prieraz hradla voci C alebo E.
Žirafka
Publikováno dne: 26.4.2015. 17:22  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Já si myslím, že všechno se má dělat s rozvahou a vědomím toho, co a proč dělám. I to spojování součástek paralelně, nebo sériově.

O tom, co občas dělají výrobci elektroniky asi není třeba dlouho diskutovat. Když vidím elektrolytické kondenzátory opřené o chladiče lineárních stabilizátorů, tak si o autorovy myslím svoje. Bohužel tomu nelze zabránit.
host
Publikováno dne: 14.2.2017. 7:59  
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Citát:
sovětský stroj Sura


что это такое SURA??
Žirafka
Publikováno dne: 14.2.2017. 18:00  
Administrátorka
Datum registrace: 04.05.2008
Bydliště: Ústecký kraj
Počet komentářů: 1251
 Odp: Stavba laboratorního zdroje II
Kombinace osciloskopu, generátoru a napájecího zdroje v jedné skříňce. Momentálně mimo provoz, protože potenciometry po těch létech už prostě dosloužili, ale jinak je funkční.
Obrázek Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Obrázek
Redakční systém XOOPS 2.5.10
Obsah © 2008-2020 Žirafoviny