Žirafoviny.cz

     Shodou všech možných i nemožných okolností jsem se letos zúčastnila Iris, čili středoevropského jamboree v Praze na Výstavišti. A tam jsem zažila spoustu zajímavých událostí a potkala se tam se spoustou zajímavých a inspirativních lidí. Nicméně o tom dnešní povídání není.

     V jednom ze stanů sídlila radiostanice OL22CEJ a hnedka vedle byl bastlířský stan OK1RAJ, kde se dalo nahlédnout pod pokličku radioklubu a také si postavit takovou malou hříčku. A právě o ní si dneska trochu povíme.

     Někdy předloni na jaře jsem v GMku koupila šestici nabíjecích baterií značky Westinghouse jako náhradní zdroj do rádia, nabila je a uložila na pozdější použití. V rádiu totiž ještě baterie byly a tak nebyl důvod je hnedka měnit. Na baterie rádio hraje vlastně jen při výpadcích proudu a ty ani u nás na vsi nejsou dvakrát týdně. Až letos v zimě došlo k potřebě baterií, protože za mnou přijel brácha a všiml si starého „mňoukostroje“ typu Pille a zatoužil jej vyzkoušet. Tak jsem baterie vyndala ze zásob, vložila do přístroje a ke svému úžasu zjistila, že tento nefunguje. Po vložení starých baterií z rádia ale Pille ožilo, takže o zábavu bylo postaráno. Nicméně bylo také potřeba zjistit, co to s těmi bateriemi vlastně je.

     Po přečtení titulku si možná část čtenářů řekla: „Ježkovy oči, další, co klesla tak hluboko, že staví z modulů.“ Nicméně netřeba se báti, protože ruční práce i vlastní invence je ke zdárnému postavení tohoto přístroje také zapotřebí a dokonce je jí potřeba docela dost. Stavba přístroje s použitím modulů má i svoje výhody, o kterých si také povíme.

     Chtěla jsem mít v kuchyni malý přehrávač souborů, nejenom, typu MP3. Hotových přehrávačů se dá koupit spousta, ale nic mi nevyhovovalo úplně dokonale, buď z důvodů estetických, nebo funkčních případně i finančních. Takže došlo na vlastní stavbu a výsledkem je dnešní článek.

     Po delší době se opět setkáváme nad řádky technického článku. Ta delší doba byla proto, že v posledních měsících jsem neměla na bastlení tolik času, kolik bych si přála. A když se nějaký čas podařilo vyšetřit, tak pak zase nebyl čas o tom i něco napsat. V podstatě od poloviny března, kdy byl vyhlášen nouzový stav, chodím do práce dopoledne, vracím se večer a tak ten čas skutečně nemám.

     Nicméně teďka (srpen 2020) jsem již podruhé v karanténě a tak se pokusím alespoň trochu dohnat nějaké resty. Dnešní článek budiž toho příslibem Tato věc není přístroj ale spíše „udělátor“, každopádně je to velice užitečná pomůcka kterou jsem chtěla již delší dobu, ale pořád nějak nebyl čas. Až letos se to konečně povedlo.

     Při psaní tohoto článku jsem opět nějakou dobu přemýšlela nad tím, do které rubriky jej zařadit. Zase jsem váhala mezi Zápisníkem drobností a Elektronikou. Jak jsem se nakonec rozhodla, vidíte sami. Důvodem váhání je značná jednoduchost, téměř trivialita, tohoto obvodu.

     Pro jeden experiment jsem potřebovala napájecí zdroj 3,3 V s odběrem několika desítek až stovek miliampérů a malým nutným úbytkem napětí, protože jsem pro napájení chtěla využít USB port počítače. V „šuplíku“ byl zrovna jeden integrovaný obvod LM3940 a tak padla volba na něj. Hlavně proto, že je pro tento účel přímo stvořen.