Žirafoviny.cz

Většina procesorů AVR od Firmy Atmel se dá programovat přímo pomocí ICP – In Circuit Programing (Programování v aplikaci). Některé starší obvody tuto možnost nemají. Také se dá tento způsob programování vypnout z důvodu ochrany před okopírováním programu nebo z důvodu potřeby využití pinu RESET pro jiné účely.

V těchto situacích je nutné použít paralelní vysokonapěťové programování, nebo u procesorů s malým počtem vývodů, sériové vysokonapěťové programování. Většina programátorů amatérské konstrukce toto však nezvládá. A některé profesionální také ne.

Na stránkách Japonského amatéra jsem však jeden zajímavý programátor našla a vyzkoušela. Funguje bez potíží i pod Windows XP a jeho stavba i ovládání je velice jednoduché. Jelikož jsou v původním zapojení použité součástky dostupné v Japonsku, ale nedostupné v České republice, tak jsem musela schéma poněkud upravit a doplnit.


Jak je ze schématu patrné, jedná se vlastně jen o několik spínacích tranzistorů, odporů a patice. Já jsem použila ZIF patici se šestnácti piny. Jedna polovina je určená pro procesory ATtinny 11/12/13 a druhá pro ATtinny 15. Rozdíl je v tom, že Attinny 15 má jinak zapojený jeden vývod. ZIF patice je výhodná v tom, že se neničí vývody její ani procesoru. Dá se pochopitelně použít i obyčejná patice, ale ZIF je prostě lepší. Pokud ji nebudete chtít použít, doporučuji použít dvě obyčejné patice nad sebou. Jedna je zapájená do desky a druhá je zasunutá do ní. Pokud se ta horní používáním opotřebuje, jen se vymění a není nutné nic pájet. V této aplikaci jsou lepší „obyčejné“ patice než „precizní“ protože ty druhé při časté zasunování a vysunování obvodu ničí jeho nožičky.

Upozorňuji na zdánlivě nezajímavou propojku na konektoru počítače, tato propojka říká programu že je programátor připojený a také určuje typ programátoru. Ovládací program je totiž dosti univerzální.

Já jsem si programátor postavila na univerzální desce s plošnými spoji a doplnila jej o zdroje napětí. Je potřebné napětí 5V pro normální napájení a 12V pro přepnutí procesoru do programovacího režimu. Lze použít dva laboratorní zdroje a nebo přidat do zapojení dva stabilizátory. To doporučuji všem, jejich cena je nízká a nehrozí zničení procesoru při nesprávné manipulaci. Ve schématu je jedna 78L05 a jedna 78L12 nicméně v mém prototypu je místo té 78L12 použitá LM317L, protože prostě byla v šuplíku a proto vyhrála.

Další informace jsou na původní stránce, včetně jiných verzí zapojení, ovládacího programu a nějakých dalších nápadů. Ovládací program je napsaný pro příkazovou řádku, takže jeho použití chce trošku přemýšlení. Nicméně funguje spolehlivě i pod Windows XP, pro které je ale potřeba použít speciální ovladač portu. Tady je trošku slabina programu, protože vyžaduje ovladač GiveIO a nic jiného nechce. Ovládací program lze stáhnout z původního webu a nebo ze skladiště souborů zde. Archiv obsahuje i ovladač pro porty a schéma zapojení.

Před vlastním programováním je potřeba připojit programátor k počítači, zapnout napájení a spustit ovladač portu. Teprve potom se spustí vlastní programovací program a může se pracovat. Pokud se program spustí bez zapnutého ovladače portů, skončí v chybě. Je to ale ošetřený stav a program vypíše chybovou hlášku a ukončí se. Spuštění bez ovladače není nebezpečné. Při spouštění z Windows 95/98 není ovladač portů nutný, tyto systémy dovolují přímý přístup programů k portům.

Program GiveIO se spouští pomocí dávkového souboru Install_giveio.bat a po ukončení práce jej lze vypnout pomocí Remove_giveio.bat.

Podrobnosti k ovládání programu, různé typy a triky jsou přímo v jeho nápovědě. Je Japonsky nebo Anglicky

---

Původní konstrukce: The Electronic Lives Manufacturing - presented by ChaN