Obrázek   
Přihlášení
Uživatelské jméno:

Heslo:

Pamatovat si mne



Zapomenuté heslo

Nová registrace
Kam dále?
Hledání
Vzhled

(3 vzhledů)
Kdo je Online
3 uživatel(ů) je online (2 uživatel(ů) si prohlíží Články a povídání)

Uživatelé: 0
Hosté: 3

více...
Noví uživatelé
duobranka
duobranka
11. 04. 2018
michl
michl
17. 02. 2018
vfilip
vfilip
08. 02. 2018
Vlasta
Vlasta
20. 01. 2018
silas15
silas15
05. 01. 2018
Paull
Paull
07. 11. 2017
tomhamek
tomhamek
13. 10. 2017
sisisman
sisisman
03. 10. 2017
harmon
harmon
28. 09. 2017
microlan
microlan
28. 09. 2017
Kdo za co může
Administrátorka
Žirafka
Žirafka
Žirafička
Žirafička
Redaktoři
bernard
bernard
IvanH
IvanH
 
Emeritní
KatyH
KatyH

O lidském těle - První pomoc při úrazu elektrickým proudem (pro obyčejné smrtelníky)

Napsal/a Žirafka v 11. 05. 2008 v 18:40 (přečtení 4656×) Další články tohoto autora
O lidském těle
Zapojení zde uvedená jsou většinou napájena pomocí bezpečného napětí. Na druhou stranu část z nich má síťový transformátor, a tím vzniká určité nebezpečí. A koneckonců i při běžné práci se občas člověk dostane do situace, kdy ho to „kopne“. Jak v tomto případě postupovat si povíme v dalším povídání.

Základní pravidla se dají shrnout do jedné věty: „Postupovat opatrně, myslet, neriskovat, ale pracovat rychle“. V tom tkví celé tajemství úspěchu.



Tak tedy co dělat za této situace: Otevírám dveře dílničky a vidím pod stolem bezvládné tělo člověka. Mého bližního, kamaráda, sourozence…

Emoce ženou člověka kupředu a co nejdříve zjistit co mu je. Případně na něj sáhnout a pomoci mu.

Jenže pokud přesně tohle člověk udělá, bude mít další návštěvník situaci pestřejší. Už tam nebude jedno tělo, ale dvě.

Takže nejprve je potřeba se podívat, jestli není postižený zapojený do obvodu elektrického proudu, a v případě, že je, tento obvod nejprve odpojit a teprve potom dělat cokoli jiného.

Odpojit proud lze několika různými způsoby:

  • vypnout vypínač na stole, pokud je to laboratorní stůl a má hlavní vypínač
  • vytáhnout síťovou šňůru
  • vypnout jističe, pokud jsou rychle dostupné
  • pomocí něčeho suchého a nevodivého odsunout pryč vodič nebo postiženého
  • pokud se jedná o napětí do 1000V lze vodič, za určitých okolností, i přeseknout

Vypnout vypínač na laboratorním stole je nejlepší řešení, ale málo kdo to má doma takto udělané. To je spíše situace ve školních laboratořích nebo podobných prostorách.

Vytažení síťové šňůry je také dobré, ale někdy neřešitelné, protože se nejprve musí najít, což bývá mnohdy značný problém.

Vypnutí jističů již není tak dokonalé, protože člověk může vypnout i to, co bude potřebovat. Například světlo. Ale pokud není jiná možnost, je dobré všechno.

Odsunout postiženého nebo přívodní vodič. To se snadno řekne, ale někdy hůře provede. Vodič se dá odsunout rukou, pokud se kabelu dotýkáme na jeho bezpečně izolované části. Také to lze vařečkou, kusem prkna, ramínkem… Postižený se dá odtáhnout mocí prkna, svetru, kusu špagátu (ne kolem krku!)… Možností je vícero, ale je nutné si dát pozor. Při dotknutí se živé části může mít zachránce značný problém s tím, že zapojí do obvodu poruchového proudu i sebe.

Při napětí do 1000V lze použít sekyrku a kabel normálně přeseknout. Je to ale hodně nebezpečné a proto je potřeba tuto možnost použít jako poslední volbu, pokud není jiná možnost. Nůžky, kleště a nože použít nelze.

Přeseknutím se jednak odpojí proud a druhak se skoro na 100 % vybaví jističe zkratovým proudem přes těleso sekerky. Problém nastane v případě, že se jedná o silnější kabel dimenzovaný na vyšší proudy. Zkratový proud může sekerku roztavit a ta se následně může rozstříknout po okolí a popálit oba účastníky situace a ještě něco zapálit. Takže přeseknutí kabelu k televizi nebo k počítači je dobré řešení. Pokud se jedná o kabel k míchačce na beton, k provizornímu výtahu, nebo podobným strojům, je potřeba jednat opatrně a raději se ještě jednou podívat po nějakém vypínači. To samé platí pro stabilní stroje někde v dílně. Pro vyšší napětí je tento postup zakázaný, je to již příliš nebezpečné.

Všechny operace při odstraňování postiženého nebo kabelu je dobré provádět jednou rukou a to tou pravou. To není diskriminace leváků ale ochrana. Pokud si zachránce přeci jenom sáhne, je průchod proudu pravou rukou méně nebezpečný. Proud jde mimo srdce. Proto také není dobré se zapřít o topení a jiné podobné předměty.

Pokud je postižený bezpečně mimo dosah elektrického proudu, je nutné dále postupovat rychle, ale ne zbrkle. Zbrklým postupem se dá přivodit více škody než užitku. Tak tedy:

Nejprve zjistit jestli postižený je při vědomí. Pokud je, je vlastně vyhráno. I tak by se měl postižený dopravit do nemocnice na vyšetření. Někdy může proud způsobit vnitřní poškození, které není na první pohled viditelné. Něco jiného je „kopanec“, kdy se člověk hned pustí, a něco jiného je několika sekundový nebo i minutový průchod proudu tělem.

Pokud je postižený v bezvědomí, je nutné zjistit, jestli dýchá a má akci srdeční – jestli mu bije srdce. Pokud je jedno i druhé splněno, tak s ním nehýbeme, necháme jej v té poloze, v jaké je, a zavoláme záchrannou službu. Číslo je 155. Volat na číslo 112 je zbytečná ztráta času, protože hovor vezme dispečink hasičů a musí pak zprávu předat dále. S postiženým nehýbeme proto, že nikdo neví, o co se kde praštil a jestli nemá něco zlomeného. Například páteř, stehenní kosti a podobně.

Do příjezdu sanitky je potřeba postiženého hlídat a kontrolovat jestli dýchá a jestli se jeho stav nehorší. Také je dobré poslat někoho vyhlížet sanitku a připravit cestu pro lékaře. Není nic hloupějšího, než sanitka čekající pod domem u zamčených dveří…

A je tu nejhorší možná varianta. Postižený je v bezvědomí, nedýchá a nemá pulz.

V tom případě jej vytáhneme zpoza stolu na rovnou zem, uvolníme oděv a lehce zakloníme hlavu. Tím může dojít ke spontánnímu obnovení dýchání tím, že se uvolní dýchací cesty. Pokud se tak stalo, postupujeme podle výše uvedeného. Pokud se nestalo, je nutné postupovat dále.

Zkontrolujeme obsah dutiny ústní, je dobré se tam podívat a pak sáhnout. Pokud v ústech něco je, musí se to vyndat. I zubní protéza. Pravé zuby je dobré nechat na místě, postižený je bude s největší pravděpodobností ještě potřebovat. Pokud stále ještě nezačal dýchat, nezbývá než zahájit nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z plic do plic. Ambuvak má doma asi málokdo. Oproti minulosti je jedno jestli je jeden zachránce nebo jich je více (aby se to lépe pamatovalo). Poměry a rychlosti jsou stejné:

U dospělého člověka je to 30 stlačení rychlostí 100x za minutu a 2 vdechy na střídačku. U dětí je to stejné, pokud se nejedná o novorozence.

Tam je poměr 3:1 a ještě vyšší rychlostí. Ale miminko nebude samo pájet, takže si toto pamatovat člověk ani nemusí.

Stlačení se provádí na středu hrudní kosti asi 6 až 8 cm hluboko. Je to hodně, člověku se nechce postiženého takto „týrat“, ale je nutné ho pořádně zmáčknout (tentokrát doslova).

Při umělém dýchání je potřeba mít rozum a nefoukat do postiženého jako do matrace. U dítěte je potřeba dávat ještě více pozor. Hrudník se musí zvedat a klesat, ale břicho se hýbat nemá. Vzduch patří do plic, ne do žaludku. Pokud jde proud vzduchu proti velikému odporu znamená to, že v dýchacích cestách je nějaké překážka a ta se musí uvolnit.

Při zahájení resuscitace (oživování) je dobré nejprve začít a minutu oživovat a teprve potom volat záchrannou službu. Je to z toho důvodu, že se může podařit jej do té jedné minuty oživit. A pokud se to nepovede, dostal mozek určité množství kyslíku a vydrží o něco déle bez poškození. Mezi tím vyřídíme hovor s dispečinkem.

Pokud z libovolného důvodu nezahájíme dýchání z plic do plic, je dobré alespoň masírovat srdce. V plicích je určité množství vzduchu a to někdy stačí. Navíc pohybem hrudníku se ho část přeci jenom obměňuje. I jen samotnou nepřímou masáží srdce hodně zvyšujeme pravděpodobnost přežití postiženého. Někdy má člověk jen psychické zábrany dýchat do jiného, ale někdy to opravdu nejde. Například když je postižený popálený v obličeji, má utrženou část dolní čelisti a podobně.

Kdy se nezahajuje resuscitace?

  • pokud je jasné, že postižený nežije (například utržená hlava, zuhelnatělé tělo…)
  • pokud se jednalo o nevyléčitelně nemocného v konečném stadiu nemoci
Ve všech ostatních případech je povinností každé občana ČR první pomoc poskytnout. Výmluvy typu „já to neumím“ nejsou argument. Zavolat sanitku může kdokoli a vypnout proud také. Pokud se tak nestane, vystavuje se člověk trestnímu stíhání a postihu v podobě vězení.

Kdy lze resuscitaci ukončit?

  • jejím kladným výsledkem – postižený začne sám dýchat
  • příjezdem pomoci a předáním postiženého profesionálům
  • příjezdem lékaře, který konstatuje smrt
  • naprostým vyčerpáním zachránců

Při úrazu proudem se vyskytují i jiné úrazy, ale ty se pak ošetří jako každý jiný podobný úraz. Tento článek měl upozornit na nebezpečí a pomoci při tom nejvážnějším úraze, který může vzniknout. A tím je ohrožení života. Popáleniny, odřeniny a podobná zranění jsou jistě nepříjemná a někdy i vážná, ale není u nich tak veliké nebezpečí z prodlení. U zástavy dechu a srdce je však nebezpečí z prodlení ohromné.

Moc bych si přála, aby tyto informace nikdo nikdy potřeboval, přesto je dobré je bezpečně znát.

Hodnocení: 7,00 (4 hlasy) - Ohodnotit -
Formátovat pro tisk Poslat známému Vytvořit z článku PDF
 
Komentář je vlastnictvím svého autora. Vyjadřuje jeho názory, ne názory redakce nebo provozovatele webu či serveru.
Napsal/a Vlákno
Obrázek Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Obrázek
Redakční systém XOOPS 2.5.8.1 © 2001-2017
Obsah © 2008-2017 Žirafoviny