Obrázek   
Přihlášení
Uživatelské jméno:

Heslo:

Pamatovat si mne



Zapomenuté heslo

Nová registrace
Kam dále?
Hledání
Vzhled

(3 vzhledů)
Kdo je Online
11 uživatel(ů) je online (3 uživatel(ů) si prohlíží Články a povídání)

Uživatelé: 0
Hosté: 11

více...
Noví uživatelé
renda15
renda15
20.07.2021
SATURNIN
SATURNIN
08.06.2021
JirkaS
JirkaS
24.04.2021
ZdeněkP
ZdeněkP
17.04.2021
paavel
paavel
02.03.2021
milan
milan
25.01.2021
mhouser
mhouser
19.01.2021
patolog
patolog
03.01.2021
Mses20
Mses20
20.11.2020
wlezley
wlezley
25.10.2020
Kdo za co může
Administrátorka
Žirafka
Žirafka
Žirafička
Žirafička
Redaktoři
bernard
bernard
IvanH
IvanH
 
Emeritní
KatyH
KatyH

RSS kanál
Čas od času se člověk potřebuje zamyslet nad sebou, nad rodinou, nad okolím...
Napsal/a Žirafka v 9. 06. 2012 v 9:49 (přečtení 3522×)
K zamyšlení
     Psala jsem článek o mimořádné události ve stanici Liběchov, ale zase se mi zakousl počítač, a protože jsem neměla text uložený (ačkoli je nastavené automatické ukládání), tak jsem o všechno přišla. Jsem z toho dosti rozmrzelá, ale už s tím asi nic nenadělám.

     Před asi tak čtrnácti dny, možná třemi nedělemi, se mi začal počítač kousat a stále končit v „modré smrti“. Dělal to hlavně po zapnutí, když přečkal několik prvních minut, už běžel dobře. Tuto situaci jsem už zažila, proto jsem došla do firmy, koupila jsem nový ATX zdroj a během chvilky jsem jej vyměnila1.

Hodnocení: 0,00 (0 hlasů) - Ohodnotit - Celý článek | 3219 znaků | Počet komentářů: 25
Napsal/a Žirafka v 17. 08. 2010 v 18:14 (přečtení 2998×)
K zamyšlení
     Tak tu po delší době zase máme povodně. Předpokládám, že část čtenářů po přečtení nadpisu a první věty rovnou otočí oči jinam, nebo cosi procedí mezi zuby. Ale nebojte se, nejedná se o srdceryvný článek nebo žádost o pomoc. Tak tedy začneme znovu:

     Tak tu po delší době zase máme povodně. V posledních dnech se o nich napsalo a napovídalo tolik, že to je až neskutečné. Okurková sezóna rázem skončila. Až si začínám myslet, že většina novinářů po nocích nudného léta vzývala mocnosti nebeské i pekelné, aby se něco stalo a bylo o čem psát.
Hodnocení: 0,00 (0 hlasů) - Ohodnotit - Celý článek | 3615 znaků | Počet komentářů: 3
Napsal/a Žirafka v 27. 06. 2009 v 18:02 (přečtení 3557×)
K zamyšlení
     Mám kamarádku v jednom městě ve středních Čechách. Je mezi námi docela slušný věkový rozdíl, kdybych na veřejnosti tvrdila, že to je moje dcera, klidně mi to uvěří (ale to bych ji nepřála). O to však nejde.

     Před pár dny jsme se s ní na něčem domlouvala a pak mi najednou přestala odpovídat a SMS se tvářily jako nedoručené. A také nedoručené byly, jak jsem pak zjistila. Těch zpráv jsem poslala vícero a pak i email, ale stále žádná odpověď. Vrtalo mi to hlavou, ale nic více jsem udělat nemohla.
Hodnocení: 10,00 (6 hlasů) - Ohodnotit - Celý článek | 3008 znaků | Počet komentářů: 6
Napsal/a Žirafka v 6. 06. 2009 v 19:58 (přečtení 3009×)
K zamyšlení
     Na svých cestách zažívám různé situace. Vlakem najezdím týdně mnoho kilometrů a potkám mnoho různých lidí. K tomuto příběhu došlo již před nějakým časem na přelomu roků 2005 a 2006 a není vymyšlený, bohužel jsem jej zažila na vlastní kůži.

     Jela jsem tenkrát ze školy domů, bylo to v zimě někdy kolem Vánoc. Přesně už to nevím, ale venku byla tma, kosa a ve vlaku příjemné horko. V té době jsem jezdila posledním vlakem z Prahy přibližně ve 20.50 z Masarykova nádraží a vždy jsem měla hodně moc času do odjezdu. Škola končila moc pozdě na chycení předchozího vlaku a moc brzy na čekání na ten následující. Řešila jsem to chozením po Praze, koukáním do výloh, ťapáním v obchodu, ale nejčastěji čekáním v hale a pak uhnízděním se v přistaveném vlaku.
Hodnocení: 9,00 (2 hlasy) - Ohodnotit - Celý článek | 3012 znaků | Počet komentářů: 3
Napsal/a Žirafka v 5. 04. 2009 v 20:34 (přečtení 3392×)
K zamyšlení
     Není to tak dlouho, co jsem jela vlakem z Moravy zpět domů. Konkrétně to bylo ze Zábřehu na Moravě. Ačkoli město se vlastně jmenuje jen Zábřeh, jenže stanice se jmenuje tak, jak se jmenuje. Podle všeho, někde existuje ještě nějaký jiný Zábřeh. Asi v Čechách

     Jeli jsme tenkrát celkem čtyři: Já, Bety, Katy a Kryštof. A protože jsem asi nejvíce oráchlá, a hlavně rychlá, vletěla jsem do vlaku a hledala volné kupé. Což je v této stanici prakticky neřešitelný problém. Ale ta čtyři místa jsem našla. Tak jsem jukla dovnitř a slušně se zeptala, jestli tu mají volno. Po kladné odpovědi jsem mávla na ostatní a tak také vlezli dovnitř.
Hodnocení: 0,00 (0 hlasů) - Ohodnotit - Celý článek | 3829 znaků | Počet komentářů: 4
« 1 (2) 3 »
Obrázek Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Obrázek
Redakční systém XOOPS 2.5.10
Obsah © 2008-2020 Žirafoviny