Žirafoviny.cz

     Dnešní článek bude vypadat jako placená reklama, ale chci vás všechny ujistit, že tomu tak není. Jedná se skutečně o nezávislou zkušenost s výrobou desek u jedné české firmy.

     Jednoduché plošné spoje si umím vyrobit sama doma. Ať již fotocestou, se kterou sice občas bojuji, ale jde to, nebo pomocí klasického postupu s lihovou fixou, či pomocí tepelného přenosu toneru z papíru na desku. Vyrobit plošný spoj oboustranný je o dost náročnější a tak jsem se do toho raději nepouštěla. Případně jsem takové desky nechávala dělat u některého českého renovovaného výrobce. Takové desky mají sice super kvalitu, ale je to docela drahý špás, protože továrna musí udělat všechny podklady a tak se deska dosti prodraží. Další možnost je nechat vyrobit oboustrannou desku v továrně v Číně, ale do toho se mi moc nechce, protože raději podpořím firmy tuzemské, navíc se mi zdá, že Čínské továrny podporujeme více, než je nutné a žádoucí již takto.

     Po přečtení nadpisu dnešního článku si možná část lidí pomyslí, že jsem se definitivně zbláznila, ale domnívám se, že tomu tak není a recenze notového stojanu zde má své místo, protože tento stojan se dá použít na ledasco jiného. Například já ho používám jako stojan pro časopisy nebo katalogové listy. Výhoda je, že takto umístěný dokument nepřekáží a je na něj vidět.

     Je o mě všeobecně známo, že jsem hračička a když někde narazím na nějakou zajímavou součástku, nebo modul, tak jen velmi málo kdy odolám pokušení a většinou takovou součástku opatřím na hraní a pak pro ni případně hledám i nějaké smysluplné využití. A to je osud i modulu, který je tématem dnešního povídání

     Byla jsem jednou v Praze v GMku a kupovala tam nějaké mechanické drobnosti. A pod sklem pultu jsem viděla různé malinkaté moduly za nesmírně zajímavé ceny. Některé tedy i za ceny vyšší, ale modul označený jako „Časovač od 2 s do 1000 h“ za 14 korun mě prostě zaujal a tak jsem dva rovnou vzala. A pak ještě jeden měnič, ale o tom až někdy jindy.

     Byla jsem zase jednou na burze v Praze a dovezla jsem si z ní hromadu různých věcí. Mimo jiného i hezký spínaný zdroj, který tam prodával pan Kubica a který se dá koupit na jedněch jeho stránkách, konkrétně na Hezkýden.cz. Sice jsem ho na nic nepotřebovala, ale za tu cenu jsem prostě neodolala a jeden mám tedy doma.

     Nejprve jsem byla poněkud nedůvěřivá, ale trochu jsem ho zkoušela a trochu i trápila a funguje dobře, takže nelituji jeho koupě a určitě jej časem na něco využiji. Sice zatím nevím na co, ale byla by z něj krásná nabíječka akumulátorů, jen přijít na to, které odpory jsou zpětná vazba a jak se jejich úpravou změní napětí na výstupu.

     Před časem jsem mi dosloužil starý odstraňovač žmolků Sencor a tak jsem potřebovala koupit nový. Tentokrát padla volba na větší typ značky Adler, se kteroužto mám dobré zkušenosti z oblasti oblečení, ale techniku jsem neznala. Přístroj funguje báječně a lépe, než jsem čekala. Přesto ve mně hlodal červíček pochybností, jak je to asi uvnitř udělané, protože nápisy „made in p.r.c“ ve mně nebudí moc důvěru. Neříkám, že všechno z této části planety je špatné, ale je často potřeba mít se na pozoru.