Žirafoviny.cz

     Dneska, to jest 8. dubna 2018 byly Žirafoviny několik hodin mimo provoz. Bylo to z důvodu hardwarového problému v datovém centru, kde mají Žirafoviny své síťové sídlo. Protože to nebylo v poslední době prvně, rozhodli se administrátoři k provedení některých změn, které by ve výsledku mohli přinést i nějaké další změny a vylepšení nám všem. Tak uvidíme, co dobrého tyto změny přinesou

     Přemýšlela jsem, jak originálně začít letošní přání k vánocům. Nejde mi o „originalitu“ či skutečnou originalitu za každou cenu, ale začínat slovy „tak se rok s rokem sešel“ případně „ani se mi nechce věřit, jak to uteklo“ moc originální skutečně není. Bohužel jsem na nic rozumného nepřišla. A co je horší, nepřišla jsem ani na nic nerozumného

     Takže to vidím na klasiku. Skutečně se mi nějak nechce věřit, jak rok 2017 utekl a už je to tak. Do jeho konce zbývá devět dní. Jestli je to hodně nebo málo, to je věcí názoru a, jak pravil klasik, všechno je relativní. A ono to tak je, kdo se těší na Silvestra i Nový rok, bude tvrdit, že to je strašně dlouhá doba. Kdo se netěší, může se děsit, že je to doba krátká. A komu je to šumafuk, tomu je to šumák.

     Když tak koukám na Žirafoviny, nejsem zrovna spokojená, protože článků a je méně a méně. Ale to neznamená, že bych méně a méně něco dělala, jenže den má jen čtyřiadvacet hodin a já jsem jen člověk a tak je situace zatím taková, jaká je. Nicméně ctěnému čtenářstvu předkládám pár řádek na vysvětlenou.

     Ani se tomu nechce věřit, ale opět se sešel rok s rokem a v sobotu brzy ráno již po třinácté vyrážím do Jeseníků. A nevyrážím tam sama, ale s partou kamarádů a jednatřiceti dětmi na tábor.

     Přemýšlela jsem, jaký bude letošní vánoční článek, ale pořád jsem se nějak nemohla dostat k tomu, něco kloudného napsat a najednou je tu již dvacátého třetího prosince, venku je obstojně bílo a zima, doma se to postupně mění v obstojně uklizeno a je tu příjemně teplo. K naprosté spokojenosti mi ještě pár drobností chybí, ale dalo by se říci, že jsem celkem spokojená.

     Letošek uběhl tak rychle, že se až divím a událo se tolik věcí a tolik novinek, že se také divím. Jaro bylo fajn, pak krásné léto, příjemný podzim a i ta zima nakonec třebas bude, takže pohoda klid. Ve světě sice blbnou teroristi, ale třebas také jednou dostanou rozum a dají pokoj. Bude to asi nějakou dobu trvat, ale věřím tomu, že se to jednou stane.