Žirafoviny.cz

     Po přečtení titulku si možná část čtenářů řekla: „Ježkovy oči, další, co klesla tak hluboko, že staví z modulů.“ Nicméně netřeba se báti, protože ruční práce i vlastní invence je ke zdárnému postavení tohoto přístroje také zapotřebí a dokonce je jí potřeba docela dost. Stavba přístroje s použitím modulů má i svoje výhody, o kterých si také povíme.

     Chtěla jsem mít v kuchyni malý přehrávač souborů, nejenom, typu MP3. Hotových přehrávačů se dá koupit spousta, ale nic mi nevyhovovalo úplně dokonale, buď z důvodů estetických, nebo funkčních případně i finančních. Takže došlo na vlastní stavbu a výsledkem je dnešní článek.

     Již u minulého článku jsem psala, že jest podivuhodno, že na hlavní stránce jest ještě v říjnu jednoho roku vánoční přání z roku minulého. A dnešním dnem nastává další podivuhodnost a totiž ta, že se na hlavní stránce potkají vánoční přání dvě. Letošní a loňské.

     Věřím a doufám, že příští rok se nebude situace opakovat, případně že se ještě nevylepší tím, že by se tu setkala přání tři. To už by byl skutečný unikát hodný zápisu do knihy rekordů páně Guinesse

     Je velmi nezvyklé, že na konci října jednoho roku je na hlavní stránce ještě vánoční přání z roku minulého. Nicméně všechno je jednou poprvé a tak došlo i na tuto eventualitu. Prostě se to stalo a stalo se to proto, že jsem v tomto roce prostě neměla na bastlení či psaní článků skoro vůbec čas. A když už čas byl, tak nebyla síla, chuť a motivace.

     A za všechno může současná epidemie, ten chaos okolo ní a všechna opatření, díky kterým jsem doma vlastně jen na spaní. Respektive, tak tomu bylo do nedávna. Snad se situace vrátí do normálu a já budu mít čas i na něco jiného, než jen na práci.

     Před časem jsem na webu www.kutilovo.cz objednávala nějaké drobnosti a k mému překvapení bylo v balíčku i pár věcí navíc. Asi to bylo i tím, že se to odehrálo před loňskými Vánocemi. Nejprve jsem na tu malou destičku, s poněkud nepravidelným tvarem a rozměry cca 20 x 40 mm, a reproduktorek koukala dosti nechápavě, ale pak jsem si všimla, že je u nich i lístek se vzkazem, že to není chyba, že je to skutečně dárek. Tak jsem se pustila do prozkoumávání a zkoušení.

     Ani se mi nechce věřit tomu, že letošek utekl tak rychle, jak nakonec utekl. Přinesl hromadu všech možných i nemožných zážitků a situací, na které asi nikdo nebyl připraven a troufnu si tvrdit, že je nikdo ani neočekával. Leč stalo se a tak si budeme začátek dvacátých let dvacátého prvního století určitě dlouho pamatovat.